Deratizace

Hubení vybraných druhů hlodavců především potkanů, krys, myší a hrabošů. Deratizace se nejčastěji provádí chemickou cestou (jedy). Tyto jedy působí selektivně, tzn. jsou méně toxické pro člověka a ostatní zvířata. Další způsoby se mohou provádět mechanicky (pasti), fyzikálně (plyny), "biologicky" (predátoři).

Chemické prostředky užívané k hubení škodlivých hlodavců, tj. potkanů, krys, myší, hrabošů, hryzců a dalších se nazývají rodenticidy. 

Deratizace dělíme na

preventivní

a

ohniskovou

(přemnožení a zanedbání prevence).

Preventivní deratizace má velký význam při prevenci přemnožení hlodavců, provádí se v kanalizačních sítích měst, v potravinářském průmyslu atd... 

Preventivní deratizace v potravinářském průmyslu hraje důležitou roli při naplňování podnikového HACCP, které přímo souvisí s plněním norem řady ISO 9000.

HLODAVCI - RODENTIA

Největší řád savců zahrnující druhy rozdílné velikosti těla (hmotnosti 5 g - 50 kg) i různého vnějšího vzhledu, s charakteristickým chrupem. Většinou jsou býložraví, semenožraví, v menší míře všežraví. Mnoho druhů se rychle rozmnožuje (mají krátkou graviditu a rodí velký počet mláďat), proto se víceméně pravidelně přemnožují.

Hlodavci jsou také šiřitelé blech, klíšťat a roztočů, kteří rovněž mohou napadnout člověka a přenášet různá onemocnění.

Hlodavce také způsobují velké hospodářské škody a to jednak konzumací krmiva, surovin a potravin a jejich znehodnocení a znečištění močí a trusem, Jsou také schopni poškodit materiály všeho druhy, které ohlodávají a znečišťují. Prohlodávají dveře, okna, stěny, podlahy jsou schopny prohlodat i hliníkový plech dále vyhrabávají dlouhé nory a to i v méně kvalitním betonu a v neposlední řadě poškozují vnitřní zařízení, vodoinstalaci a elektroinstalaci u které může až dojít k požárům objektu atd...

STUPNĚ ZAMOŘENÍ

1. stupeň - nízké zamoření - málo stop po hlodavcích 
   
2. stupeň - střední zamoření - častější stopy, hlodavce je možné spatřit v noci (výjimečně ve dne) 
   
3. stupeň - vysoké zamoření - stopy velmi časté, hlodavce lze spatřit běžně i ve dne.
   

CENOVÁ KALKULACE

Cenová kalkulace je vždy závislá na výsledku místního šetření. Velmi podstatný aspekt ovlivňující výslednou cenu je stupeň zamoření.

Myš domácí (Mus musculus) Byl to původně stepní semenožravý druh, dnes se přizpůsobil životu v lidských sídlištích a mnohé dokonce téměř opustily svá přirozená stanoviště. U nás žijí převážně v lidských sídlech a jen v nejteplejších oblastech setrvávají celoročně v přírodě, většinou se na zimu stahují do lidských obydlí. Její délka těla dosahuje 9 cm ocas je přibližně stejně dlouhý. Dožívá se 2 - 4 let dospívá po 2 - 3 měsících a samice může v příznivých podmínkách vrhat za rok 8 - 10 krát 4 - 8 mláďat. Myč domácí je všežravec dobře šplhá a skáče. Pozná se podle charakteristického acetamidového zápachu stejně tak i zamořené lokality. Myš domácí je rezervoárem leptospirózy, salmoneózy (Salmonella typhi murium), lymfocytární choriomeningitidy, tularémie a.j..

Potkan (Rattus norvegicus) Má původ pravděpodobně v Mandžusku, během 18. stol. se s lodní a později i železniční dopravou rozšířil po celém světě. Na rozdíl od krysy obývá vlhčí místa, kanály, sklepy a přízemí budov. Má ocas kratší než tělo, průměrná délka dospělého jedince je 25 cm a délka ocasu je asi 22 cm. Srst na hřbetě je tmavší než na břiše a oproti kryse má menší ušní boltce. Dožívá se 3 let dospívá po 3 měsících a samice vrhá za rok 3 - 7 krát 5 - 15 mláďat. Je všežraví se sklonem k masožravosti často má sklony ke kanibalismu. Výborně plave a to i pod vodou, ale i dobře šplhá. Potkan může být rezervoárem leptospiróz, nebezpečné Weilovy žloutenky, která může být i smrtelná, salmonelóz, onemocnění Sodoku (tzn. onemocnění z potkaního kousnutí), endemického či myšího tyfu, Q horečky, tuberkulózy, tularémie a dalších onemocnění. Může být také mezihostitel některých parazitů člověka (např. svalovce).

Krysa (Rattus rattus) Pochází z jihovýchodní Asie, do Evropy se dostala asi před 3 000 lety. Suchomilný, původně stromový druh, zdržuje se nejčastěji ve vyšších patrech stodol, sýpek a na půdách hospodářských budov. Velikost těla dospělého jedince je asi 20 cm a délka ocasu 22 cm. Její ocas je vždy delší než tělo. Má větší oči a uši než potkan. Dožívá se 2 - 3 let dospívá po 3 měsících a samice vrhá za rok 3 - 6 krát 4 - 10 mláďat. Dává přednost rostlinné potravě, ale je i znám kanibalismus. Lépe šplhá než potkan a je také pohyblivější a hbitější. Krysa může být rezervoárem leptospiróz, nebezpečné Weilovy žloutenky, která může být i smrtelná, salmonelóz, onemocnění Sodoku (tzn. onemocnění z krysího kousnutí), endemického či myšího tyfu, Q horečky, tuberkulózy, tularémie, krysí skvrnivky a dalších onemocnění. Krysa je velmi vnímavá k původcům moru (na rozdíl od potkana) a ve středověku byla i v českých zemích zdrojem nákazy.